Tipy na výlety - Louny
Inspirujte se tipy na výlety v této samosprávě nebo se podívejte na výlety v jiném městě či obci.
Chrám sv. Mikuláše
Dominantou královského města Louny je chrám sv. Mikuláše postavený v roce 1517 na místě původního kostela stavební huti královského architekta Benedikta Rejta v pozdně gotickém stylu s monumentální nepolychromovaným barokním oltářem.

Léčivý pramen Luna
V jižní části města, na návrší U Spravedlnosti, byl počátkem šedesátých let navrtán významný zdroj alkalické kyselky, zvaný Pramen Luna, který je nejhlubším minerálním pramenem v České republice. Minerální voda Luna je vhodná k pitným kúrám u pacientů s gastrointestinálními chorobami. Díky své stálé teplotě je celoročně dostupný.

Kotěrova kolonie
Významná součást moderní české architektury, která vznikla na počátku 20. století. Podle původního plánu architekta Jana Kotěry zde mělo vzniknout zahradní město, které by poskytlo moderní bydlení rodinám zaměstnanců dráhy. Jedná se o první praktické využití teorie zahradního města v České republice.

Archeologický skanzen
Skanzen vznikl v roce 1981 jako součást výzkumného programu a návštěvník se zde seznámí se životem našich dávných předků. Stavby ve skanzenu byly vybudovány podle půdorysů odkrytých archeologickým průzkumem. Byly používání stejné druhy dřeva jako v dávné minulosti, opracovávané nástroji vyrobenými podle původních typů známých z archeologických nálezů. Pracovní postupy byly voleny tak, aby se co nejvíce přibližovaly podmínkám v minulosti. V rámci experimentu byly prováděny pokusné výpaly keramiky v replice hrnčířské pece, probíhal výzkum trvanlivosti a klíčivosti obilí uloženého dlouhodobě v zásobních jamách. V obytných objektech byly zkoumány podmínky bydlení v letním a zimní období.

Vernerův mlýn – Brloh
Vernerův mlýn v Brlohu u Loun je historickým mlýnem o dvou složeních na vrchní vodu a byl v roce 2007 prohlášen Národním památkovým ústavem za kulturní památku. O víkendech jsou zde možnosti prohlídek mlýnice a návštěvy tematických workshopů. Zdejší kdoulová marmeláda nese značku „POOHŘÍ regionální produkt“, nabízí se zde možnost její ochutnávky nebo vlastní vlastní výroby.

Kostel sv. Jakuba Většího – Cítoliby
Původní gotický kostel byl v letech 1713 – 1715 barokně přestavěn. Na výzdobě interiéru se podíleli dva významní barokní umělci a to sochař Matyáš Bernard ‚Braun a malíř Václav Vavřinec Reiner. Na návsi je k vidění několik dalších soch (Chronos, Víra, Sv. Prokop a Trojiční sloup Nejsvětější trojice) sochaře M. Brauna.

Rozhledna Stříbrníku – Dobroměřice
Frotzelova rozhledna se nachází na Červeném vrchu (též Stříbrníku) u Loun a je součástí Ejemovy chaty, v níž je rovněž možnost občerstvení.

Zřícenina hradu Pravda – Domoušice
Zřícenina hadu Pravda stojí v oblasti přírodního parku Džbán mezi vesnicemi Pnětluky a Domoušice. Zřícenina je volné přístupná a z okolních vesnic k ní vedou značené turistické cesty.

Kamenná slunce – Hnojnice
Přibližně 500 jihovýchodně od obce Hnojnice vpravo od silnice Koštice – Hnojnice v CHKO České středohoří se nachází lomová stěna bývalého zemníku s dochovanými tzv. Kamennými slunci, tvořenými jádry z úlomků jílovitých slínitých hornin obklopenými paprskovitými prasklinami.

Kopec Oblík – Chraberce
Oblík (509 m n. m.) je čedičový solitérní masiv, který se nachází asi 6 km na sever od Loun, v západní části Českého středohoří mezi obcemi Raná, Chraberce a Mnichov. Zjara je typická jeho žlutá barva, neboť zde v tom období kvete hlaváček jarní. Nalezne zde i jiné vzácné druhy rostlin, brouků a motýlů.

Zámek Nový hrad – Jimlín
Dnešní podobu získal zámek Nový Hrad mezi lety 1970 – 1690. Dominantou areálu je přístupná pozdně gotická věž. V současnosti si zde můžete prohlídnout zámecké místnosti, hospodářské zázemí a zámeckou prádelnu s velkým mandlem.

Zřícenina hradu Hazmburk – Klapý
Zřícenina gotického hradu se svými dvěma věžemi (černá a bílá) na z daleka viditelném čedičovém vrchu nad obcí Klapý, vzdáleném 3,5 kilometru SZ od města Libochovice, je typickou dominantou krajiny Českého středohoří.

Menhir „zkamenělý pastýř“ – Klobuky
Mezi Telcemi a Klobuky, asi 100 m východně od silnice č. 237, stojí na poli náš nejznámější a největší menhir (asi 3 m vysoký a 1 m široký). Pro získání energie se doporučuje opřít se o něj zády, hlavou se dotknout menhiru, obejmout kámen pevně rukama (dlaně musí být přitisknuty ke kameni), dívat se na oblohu nebo zavřít oči a – pokud možno – na nic nemyslet.

Kounovské Kamenné řady – Kounov
Kamenné řady u Kounova se nacházejí v přírodním parku Džbán na náhorní plošině Rovina nad Kounovem v katastru obce Domoušice. Na kounovském náměstí stojí z balvanů utvořeno malé bludiště. Tady začíná několika kilometrové putování za záhadou českého Carnacu, jak se po několik desetiletí nazývají pravidelné řady menších balvanů. Účel záhadných 14 řad kamenů, kde nejdelší řada měří 450 m, není přesně jasný, ale mohl být i astronomický. Místem prochází naučná stezka.

Zřícenina hradu Džbán – Lhota pod Džbánem
Zřícenina hradu Džbán se nachází v přírodním park Džbán jihovýchodně od žel. stanice Mutějovice, nedaleko od obce Lhota pod Džbánem. Zachoval se zejména mohutný příkop a drobné zbytky zdí.

Nedostavěný gotický chrám – Panenský Týnec
Panenský Týnec najdete na Džbánské vysočině nedaleko Loun. Součástí tehdejšího klášterního komplexu měl být také kostel. Žerotínové ho začali stavět pravděpodobně ve 14. století, a mělo jít o skutečně monumentální trojlodní kostel, ve stylu vrcholné gotiky. Koste e ale nikdy dostavět nepodařilo. Dokončené bylo jen kněžiště, jižní zeď s portálem a část západní zdi. Co je na zbytku klášterního kostela přitažlivé především, je zvláštní pozitivní energie. Prý je to skvělé místo pro rekonvalescenci lidí po mozkové mrtvi, mozkové obrně a dalších nemocech mozku nebo úrazech hlavy. Tlumí deprese, přináší dobrou náladu, elán a radost ze života, pomáhá nemocným. Torzo kostela je také oblíbeným místem pro meditace, různá setkání, milostná dostaveníčka a svatební obřady.

Oldřichův dub a Boženina studánka – Peruc
Starobylá zemědělská obec Peruc leží nad zalesněný, terénním zlomem spadajícím do širokého údolí nedaleké Ohře. Do podvědomí veřejnosti se Peruc zapsala především romantickou pověstí o setkání Oldřicha a Boženy. Proto zde bývá vyhledávána zastřešená pseudogotická Boženina studánka, kolem které lze sestoupit k prastarému a mohutnému Oldřichovu dubu. Obvod jeho kmene je 745 cm a stáří cca 1000 let.

Zámek Pátek – Pátek nad Ohří
Předchůdcem dnešního zámku byla tvrz z roku 1374 vybudovaná tehdejšími majiteli páteckého panství. Jan z Lobkovic nechal tvrz mezi lety 1544 – 1557 přestavět na renesanční zámek. Další přestavba zámku, do raně barokní podoby, proběhla kolem roku 1693. Od konce 17. století nebyl zámek již nikdy přestavován.

Kopec Raná – Raná
Raná (457 m n. m.) je výrazná trojvrcholová hora v západní části Českého středohoří asi 7 km severozápadně od Loun. Na jihozápadním vrchu trojkopce se rozkládá národní přírodní rezervace Raná. Raná je centrem paraglidingu a sportovního létání v severních Čechách.

Augustiniánský klášter v Dolním Ročově
Klášter Nanebevzetí Panny Marie v Dolním Ročově založil koncem 14. století Albrecht z Kolovrat. V letech 1715 až 1718 byl klášter přestavěn podle plánů G. Santiniho. Průčelí a interiér jsou zdobeny sochami K. I. Dientzenhofera. Roku 1950 byl klášter zásahem státní moci zrušen a využíval se jako skladiště, vězení či útulek pro psychicky choré. Řádu byl vrácen po roce 1989. V současnosti funguje jako sklad humanitární pomoci charity Praha. Prohlídka kostela je možná po domluvě či v rámci mše.

Kostel sv. Jakuba Většího – Slavětín
Původní románský kostel pocházel z poloviny 13. století. Na počátku století následujícího byla k jeho severnímu boku připojena gotická kaple. Interiér kostela pokryly koncem 80. let 14. století nástěnné malby. Další úpravou byla stavba nové kruchty v 17. století a náhrada zřícené románské věže novou, postavenou v duchu romantické goticky roku 1837. V letech 1880 – 81 provedl puristickou restauraci Josef Mocker. V 90. letech 20. století byl kostel důkladně opraven. Dnes je veřejnosti přístupný po domluvě na úřadu Městyse Slavětín. Slavětín je rodištěm spisovatele a básníka Konstantina Biebla.

Rozhledna Stradonka – Stradonice
Nejnižší rozhledna v ČR byla otevřena v roce 2009. Stojí na pozůstatku valu Hradiště Stradonice. Rozhledna nabízí nádherný výhled na České středohoří, a pokud je příznivé počasí, tak jsou vidět také Krušné hory. Uvnitř rozhledny je nákres kopců včetně jejich pojmenování.
